Validitu měření jsme dokazovali pomocí následujícího postupu:

1. Definice hypotéz z dostupných zdrojů (odborná literatura uznaná odbornou veřejností).
2. Získání dostatečného náhodného vzorku dat pomocí metody BSA (barvově slovních asociací).
3. Vyhodnocení vzorku dat.
4. Porovnání hypotéz s výsledky měření.

Použili jsme formu kriteriální (souběžné) validity, výsledek měření se porovná s jinými všeobecně uznávanými údaji.

Kostra

Hypotéza

• Je nosná konstrukce těla. Poskytuje oporu a ochranu těla pro ostatní orgány.
• Tvoří vnější i vnitřní(opora jednotlivých kloubů a kostí) obal organismu.
• Je tvořena kostmi, klouby, vazy, šlachami, svaly.
• Tvoří ochranná pouzdra pro vnitřní orgány.
• Ohebné části kostry umožňují dýchání.
• Má své nervy a cévy.

Zdroje:

• Anatomie 1, Prof. MUDr. Radomír Čihák, DrSc., Grada 2001
• Manipulační léčba, Prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc., J.A.Barth Verlag, 1996
• Kineziologie pro klinickou praxi, Doc. MUDr. František Véle, CSc., Grada, 1997
• Fascie, Serge Paoletti, Poznání, 2009
• Kraniosakrální terapie, John E. Upledger, Jon D. Vredevoogd, Poznání, 2004

Vzorek dat

Počty reakcí osob na jednotlivá podnětová slova se liší, avšak pro výsledné výpočty korelací je použit přepočtový koeficient tak, aby vzorky reprezentovaly odpovídající vzorky dat.

Počty reagujících osob v obdodí 2008 - 2009, náhodně po celé České republice, 12 - 76 let:

• Kostra - 2556
• Žlučník, Tenké střevo, Žaludek, Klouby, Vazy, Šlachy, Kosti, Svaly, Kůže, Močový měchýř, Tlusté střevo, Játra, Ledviny - 482
• Moje zdraví - 22 663
• Moje nemoc - 22 603
• Krevní oběh, Dýchám, Trávení - 3141
• Genitálie, Srdce, Plíce, Kostra, Vylučování - 2556

Výsledky vyhodnocení vzorku dat a porovnání s hypotézou

Co se tedy ukázalo? Kostra v našem vědomí s pohybovým aparátem určitě souvisí (viz oba grafy). Křivky mají u subsystémů celkově podobný tvar. Hlavní rozdíl je v tom, že samotná kostra má obě křivky silně spojité a to zvláště u somatického subsystému – jasná funkčnost celého tělesně hmotného organismu s hlavním přesahem do vnějšího prostředí, dále u vztahového subsystému – jasné vazbové (vazebné, závislostní) fungování s velmi mírným přesahem do vnějšího prostředí a stejně tak u mentálního systému – jasně strukturovaná funkčnost, tentokrát ovšem primárně pro vnitřní prostředí našeho organismu. Pohybový aparát jako celek vykazuje obdobné celkové parametry ve vědomí, ale už se tak kohezně nechová, protože obě křivky se nekryjí ani v jednom subsystému vědomí. Naopak je u něho důležitější „hmotně materializovaný projev“, tedy červená křivka a průmět do reálných pohybových funkcí. Celé tělo je pak jeho hlavním nástrojem.

Další zjištění

• Kostra, jak je výše popsána ve spojitostech, se ukázala ve vysoké součinnosti obecně s Nemocí (korelace 0,92).
• Dále si u lidí je kostra podobná pouze u tří položek. Nejvyšší podobnost je v tom, že ohebné části kostry umožňují dýchání, korelace téměř 0,8. Jinými slovy jde o reálnou součinnost, kterou BSA je schopna jasně potvrdit.
• Další dvě vyšší korelace jsou u součinnosti s celým pohybovým aparátem 0,63 a jako opora pro jednotlivé klouby a kosti 0,62. To už jsou pouze korelace, které říkají součinnost u lidí určitě ano, ale již s velkou dávkou individuálních rozdílností.
• Na úplné spodní hranici součinnosti u lidí se objevila korelace kostry se všemi jejími částmi, a to 0,45, což říká, že součinnost tam ještě stále je, ale již s velmi výraznou individuální odlišností.
• Všechny další korelace jsou již tak nízké, že jednoznačně sdělují = lidé jsou v nich zcela rozlišní a bylo by hazardem si myslet, že to, co najdeme u jednoho, bude platit i u ostatních.

Hlavní závěr z měření:

Kostru a její funkčnost máme ve vědomí zakomponovánu hlavně jako celek (skelet) pro vyjádření i rozvoj individuality a jedinečnosti v době zdraví. V případě nemoci se kostra u lidí stane hodně „stejná“. Tedy objeví-li se a naše vědomí registruje stav reálné nemoci, postihuje to automaticky celou kostru u lidí podobně. Nikoli ovšem její části.

Na základě měření můžeme tedy potvrdit, že se výsledky měření do velké míry shodují s hypotézami výše uvedenými, i když současně přináší také nové zjištění.

Korelace vzorků dat jednotlivých podnětových slov a jejich seskupení.